Midway

To byly všechny nepřátelské letadlové lodi kromě nově postavených doprovodných letadlových lodí, z nichž některé, jak jsme se domnívali, mohly na Havaji být. Ty však byly pomalejší, a proto se nepředpokládalo, že by zvětšily účinnou nepřátelskou bojovou sílu v námořním střetnutí. S odhadem z 20. května byly v rozporu některé náznaky, z nichž se dalo soudit, že můžeme nepřítele zastihnout s méně než dvěma nebo třemi letadlovými loďmi, o nichž velitelství Spojeného loďstva předpokládalo, že budou v havajském prostoru připraveny čelit japonské invazi na Midway. Dne 18. května zpozoroval hlídkový letoun jihomořského svazu nepřátelský operační svaz s dvěma letadlovými loďmi východně od Salomou-nových ostrovů, z čehož se dalo soudit, že Hornet a Enterprise znovu vypluly z Pearl Harboru a působí v jihozápadním Tichomoří. To se zdály potvrzovat výsledky i rádiového odposlechu, který naznačoval přítomnost nepřátelských letadlových lodí jižně od Šalomounových ostrovů, a rovněž krátce nato ohlášený úder nepřátelských letadlových lodí na Tulagi.2) Kdyby nepřátelské lodi stále křižovaly v prostoru Šalomounových ostrovů, bylo pravděpodobné, že u Havajských ostrovů nemají Američané vůbec žádné letadlové lodi, které by mohli vyslat proti mid-wayskému invaznímu svazu. Invaze by pak byla snadná, ale byla by zmařena naděje, že se podaří vylákat nepřátelské loďstvo k rozhodné bitvě.

2) Letadlové lodi. které japonské hlídkové letouny spatřily 18. května na východ od Šaiomounových ostrovů, byly skutečně Enterprise a Hornet, které spěšně vypluly z Pearl Harboru na podporu 17. operačního svazu v bojích v Koráiovém moři. Mezitím se však opět vrátily na naléhavý rozkaz do Pearl Harboru a další japonské dohady, že snad stále působí v blízkosti Šalomounových ostrovů, byly nepodložené. (Pozn. red.)

Havajský prostor: Asi 60 létacích člunů, 120 armádních bom-bardérů a 200 stíhaček námořnictva a armády; námořní bojová síla: dvě nebo tři letadlové lodi, dvě nebo tři doprovodné letadlové lodi, čtyři nebo pět těžkých křižníků, tři nebo čtyři lehké křižníky, asi 30 torpédoborců a 25 ponorek. Aleutský prostor: Žádné nepřátelské námořní nebo letecké síly nebo důležité vojenské objekty kromě Dutch Harboru.
Tento odhad byl doplněn hlášením japonské zpravodajské služby, že obranu ostrova obstarává asi 750 příslušníků námořní pěchoty s plnými stavy pobřežního i protiletadlového délostřelectva. Dále se předpokládalo, že letecké síly umístěné na ostrově by mohly být rychle doplněny z Havaje a možná i zdvojnásobeny, jakmile se Američané dovědí o japonském záměru ostrov napadnout. Zpravodajská hlášení naznačovala, že nepřátelské hydroplány pravidelně ve dne v noci hlídkují na polokruhu západně od Midwaye do vzdálenosti 600 mil. Pokud jde o počet nepřátelských letadlových lodí na Havajských ostrovech, byl odhad Spojeného loďstva založen převážně na předpokladu, že Hornet a Enterprise, o nichž se vědělo, že se zúčastnily 18. dubna útoku na Tokio, byly teď zpět v Pearl Harboru. Eventuální třetí letadlová loď byla přidána pro případ, že jedna ze dvou letadlových lodí, o nichž se soudilo, že byly potopeny v bitvě v Korálovém moři, byla snad jen poškozena a dokázala se vrátit na Havaj, nebo že je v havajském prostoru Wasp, o jehož pohybech se nic nevědělo. O Rangeru se s jistotou předpokládalo, že je v Atlantském oceánu. O Lexingtonu (ve skutečnosti šlo o Saratogu) se předpokládalo, že jej potopila japonská ponorka nedaleko Havaje v lednu 1942, ale později došly zprávy, že se vrátil k západnímu pobřeží Spojených států a je tam opravován.

18. května přišel na vlajkovou loď se svým štábem plukovník Kjonao Ičiki, velitel odřadu pozemních vojsk, který se měl zúčastnit midwayského výsadku, aby se obeznámili s operačním plánem a projednali jej s admirálem Jamamotem. Tím byla v podstatě dokončena instruktáž všech zúčastněných složek a Jamato se 19. května vrátila do Haširadžimy ke konečným přípravám na vyplutí. Příštího dne admirál Jamamoto vydal rozkaz, jenž definitivně stanovil taktické uskupení jednotek, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole. Rozkaz též obsahoval tento odhad nepřátelských sil v midwayském, havajském a aleutském prostoru: Midwayský prostor: Asi 24 hlídkových létacích člunů, 12 armádních bombardérů a 20 stíhaček. Několik strážních člunů hlídkujících v okolí Midwaye a ponorky působící zřejmě na západ od ostrova.1)

') Skutečný stav amerických obranných sil v midwayské oblasti je uveden v kapitole 8. části 1: Situace a přípravy Američanů. (Pozn. red.)

Když bylo na palubě vlajkové lodi dokončeno velitelskoštábní cvičení a štábní konference, probíhající v prvním květnovém týdnu, zvedla Jamato kotvy a vyplula z Haširadžimy do Kure, aby tam naložila zásoby a provedla menší opravy. Přístav této námořní základny překypoval horečnou činností. Lodi připlouvaly a odplouvaly v nekonečném proudu a zásobovací malé čluny se ustavičně hemžily mezi pobřežím a válečnými loďmi kotvícími v přístavu. Jelikož se už kvapem blížilo léto, bylo nápadné, že na Rjúdió a Diunjo, dvě letadlové lodi přidělené severnímu svazu viceadmirála Hosógaji, se nakládala spousta těžkých zimních oděvů a výstroje. Každý člen posádky a pracovník na základně si mohl snadno domyslet, že některé lodi poplují do severních vod. (na obrázku loď Jamato, ve své době nejsilnější bitevní loď na světě, její hlavní děla střílela granáty o váze skoro 1500 kg na vzdálenost 41 kilometrů.)

„Vítězství" v Korálovém moři mělo tedy dalekosáhlé důsledky pro midwayskou operaci. Vyřazení Zuikaku a Šókaku připravilo Nagumův svaz o třetinu letecké úderné síly — a možná, že právě to byl onen jazýček na váze, jenž rozhodl mezi vítězstvím a porážkou.
Přestože takto nečekaně z midwayského svazu vypadla 5. divize letadlových lodí, pohlíželo velitelství Spojeného loďstva a s ním Nagumův svaz na chystanou operaci s nezmenšeným optimismem. Jelikož se soudilo, že obě americké letadlové lodi zúčastněné na střetnutí v Korálovém moři byly potopeny, vypadal poměr sil letadlových lodí určených pro Midway stále pro Japonsko velmi výhodně. Nagumův svaz měl k dispozici čtyři letadlové lodi osvědčené v bojích, Akagi, Kagu, Sórjú a Hirjú, a byl nezvratně přesvědčen, že je schopen rozdrtit jakékoli nepřátelské loďstvo, které by proti němu mohlo být vysláno. I námořní generální štáb, ačkoli původně označoval midwayskou akci za příliš riskantní, neprojevoval teď o výsledek akce obavy. Pozdější události ovšem ukázaly, že všechny tyto výpočty byly chybné. Letadlová loď Yorktown nebyla v Korálovém moři potopena a nebyla ani tak těžce poškozena, aby se nemohla zúčastnit příští bitvy. Teprve po válce se Japonci dověděli, že letadlová loď Yorktown se spěšně vrátila do Pearl Harboru, opravářské čety tam pracovaly ve dne v noci a podařilo se jim opravit loď včas, aby se mohla připojit k jeďnotkám. které měly čelit útoku na Midway. Tento výkon byl příkrým protikladem našeho laxního postoje, jenž zavinil, že ani Šókaku ani Zuikaku se nemohly midwayské operace zúčastnit.

Velitelství Spojeného loďstva nechtělo porušit časový plán stanovený pro další operace, a rozhodlo se proto odsunout akci proti Port Moresby na neurčito. 5. divize letadlových lodí a 5. divize křižníků dostaly rozkaz, aby se okamžitě vrátily do Japonska a připravovaly se k útoku na Midway. Dne 17. května Šókaku připlula na základnu v Kure a získala tu nezáviděníhodný primát, že byla nejhůře poškozenou japonskou válečnou lodí, která se na základně od začátku války objevila. Skutečnost, že pouhé tři zásahy středních pum znemožnily veškerou leteckou činnost, byla velmi názorným důkazem zranitelnosti letadlových lodí. Podrobná prohlídka ukázala, že potrvá nejméně měsíc, než budou provedeny všechny opravy, což znamenalo, že se Šókaku nebude moci zúčastnit midwayské operace. Vlajková loď .5. divize letadlových lodí Zuikaku, která připlula do přístavu o několik dní později, sice sama poškozena nebyla, ale brzy se ukázalo, že se rovněž nebude moci zúčastnit midwayské operace pro velké ztráty na leteckém personálu. I kdyby byly letouny a letecké posádky okamžitě doplněny, zbýval do vyplutí Nagumova svazu už jen týden, a bylo by zřejmě nemožné poskytnout novým posádkám dostatečný výcvik, aby byla letadlová loď schopna účinného boje.

Když večer 8. května došla na velitelství Spojeného loďstva zpráva, jak se viceadmirál inouje rozhodl, byl admirál Jamamo-to velmi rozhořčen tím, že velitel 4. loďstva nevyužil výhody, kterou ráno získal v boji letadlových lodí, a zaslal mu ostře formulovaný rozkaz, aby s vyvinutím veškerého úsilí dokončil zničení nepřátelských sil. Takagi proto dostal rozkaz, aby se vrátil na jih a obnovil dotyk s nepřítelem. Když se mu však po dvoudenním úsilí nepodařilo nepřítele vypátrat, jeho svaz se 10. května v noci z prostoru střetnutí vzdálil. Japonské loďstvo vyšlo ze střetnutí v Korálovém moři s těmito ztrátami: lehká letadlová loď Šóhó, torpédoborec Kikuzuki a tři malé bojové lodi potopeny, letadlová loď Šókaku poškozena, asi 77 letounů ztraceno a 1 074 důstojníků a mužů zabito nebo zraněno. Naproti tomu nepřítel, jak se zjistilo po válce, utrpěl tyto faktické ztráty: letadlová loď Lexington, cisternová loď Neosho a torpédoborec Sims potopeny, letadlová loď Yorktown poškozena, 66 letounů ztraceno a 543 důstojníků a mužů zabito nebo zraněno. Jestliže je tedy možno výsledek bitvy v Korálovém moři považovat za japonské vítězství, pak to bylo vítězství velmi těsné; současně však musilo japonské velení odvolat invazi v Port Moresby. Rozhodně byl skutečný výsledek velmi vzdálen onomu triumfálnímu vítězství, jež japonskému národu ohlašoval rozhlas za jásavých tónů námořnického pochodu.

Mezitím byl i Takagiho svaz napaden letouny z amerických letadlových lodí. Nepřátelské letouny, které vzlétly asi v téže době jako japonské letouny útočící na Lexington a Yorktown, se objevily nad Takagiho svazem v 10.15 a útočily až do 12.20. Zuikaku se podařilo uniknout, když vplula do deštivého pásma a před nepřátelskými piloty se tak skryla, ale Šókaku zůstala vydána plné síle úderu, byla třikrát přímo zasažena pumami a letouny na ní už nemohly přistávat ani z ní vzlétat. Proto bylo nařízeno, aby Šókaku odplula a aby se její letouny uchýlily na Zuikaku. Zdálo se, že se teď výsledek bojů silně přiklonil na stranu Japonců, protože, přes ztrátu Šóhó a poškození Šókaku, Zuikaku zůstala nepoškozena, kdežto o amerických letadlových lodích se předpokládalo, že byly obě vyřazeny. Zdálo se tedy, že se Takagiho svazu naskytla skvělá příležitost pokračovat v útočných akcích a nepřítele úplně zničit. Ten den odpoledne však viceadmirál Inouje vydal náhle z Rabaulu rozkaz, aby úderný svaz akci skončil a odplul, a krátce nato vydal další rozkaz, aby invaze v Port Moresby byla odložena a aby se transportní skupina vrátila do Rabaulu. K tomuto rozhodnutí dospěl velitel 4. loďstva zřejmě na základě odhadu, že přes rozbití americké skupiny letadlových lodí nezbývá ani na japonských letadlových lodích dosti letecké síly k bojovému zajištění výsadku proti leteckým útokům z pozemních základen.

Příštího dne, 8. května před svítáním, vyslal Takagi znovu plovákové letouny, aby pátraly po nepříteli, a v 8.24 došlo rádiové hlášení, že byla zpozorována skupina amerických letadlových lodí ve směru 205°, 235 mil od japonského svazu. Skupina podle hlášení sestávala ze dvou letadlových lodí a pravděpodobně bitevní lodi. Ze Zuikaku a Šókaku okamžitě vzlétla plná úderná letecká síla — přes 70 bombardovacích a torpédových letounů. V 11.20 dolétla úderná skupina nad cíl a přes prudkou protiletadlovou palbu a odpor stíhaček zahájila útok. Nálet byl vysoce účinný, ale ne tak dokonale úspěšný, jak usoudili Takagi a Hara z hlášení letců. Podle těchto hlášení japonské letouny obě nepřátelské letadlové lodi — jedna byla chybně identifikována jako Saratoga (ve skutečnosti Lexington) a druhá správně jako Yorktown — potopily a jednu bitevní loď nebo křižník poškodily. Skutečný výsledek, o němž se Japonci dověděli teprve mnohem později, byl ten, že Lexington sice nebyl za útoku potopen, ale tak těžce poškozen, že musel být opuštěn a potopen později téhož dne vlastními doprovodnými torpédoborci, kdežto Yorktown byl zasažen jedinou pumou, která sice způsobila značné škody, ale nevyřadila loď z činnosti.