Midway

Zahájili jsme útok a narazili jsme na prudkou, soustředěnou protiletadlovou palbu. Tentokráte se našemu vůdčímu bombardérů podařilo svrhnout pumu v pravý okamžik a ostatní letouny naší skupiny jej následovaly hned, jakmile uviděly jeho pumu se snášet. Já si hned lehl na dno kabiny, otevřel pozorovací průzor a pozoroval dopad pum. Uviděl jsem, jak se pumy řítí k zemi. Náš cíl — dvě bitevní lodi kotvící bok po boku — byl trochu před námi. Pumy se zmenšovaly a zmenšovaly, až jako by zmizely. Zatajil jsem dech a tu se na levé lodi objevily dva malé obláčky kouře. Vykřikl jsem: „Dva zásahy!" Když průbojná puma se zpožděným zapalováním zasáhne cíl, je účinek z velké výšky téměř nepostřehnutelný. Naproti tomu, když cíl mine, je to vidět zcela jasně, protože od bodu dopadu se šíří soustředné kruhy. Dvojí takové zvlnění jsem uviděl. Předpokládal jsem, že dvěma úspěšnými pumami jsme zasáhli bitevní loď Maryland. Když bombardéry splnily své poslání, vydaly se na sever, zpět k letadlovým lodím. Přístav Pearl Harbor i s letišti byl prudkým postřelováním a bombardováním pořádně poničen. Impozantní pohled na námořní síly, který skýtal před hodinou, byl tentam. Protiletadlová palba ted byla mnohem hustší, ale nepřátelskou stíhačku jsem nespatřil, třebaže jsem stále po nich pátral. Vzduch jsme zcela ovládli.
(Ano, skutečně se podařilo dvakrát zasáhnout Maryland, jednalo se však o nevýznamné poškození, loď byla opravena a opět nasazena do služby.)

. Když jsme byli ve výši 3 000 metrů, nařídil jsem zaměřovacímu bombardérů, aby se zařadil přede mne. Když jsme se přiblížili, začala se na nás soustřeďovat protile-tadlová střelba. Všude kolem nás praskaly temně šedé obláčky. Většinou pocházely z lodních děl, ale pozemní děla byla rovněž v činnosti. Najednou sebou můj letoun trhl, jako kdyby do něčeho narazil. Když jsem se ohlédl, co se stalo, řekl radista: „V trupu je díra, kormidelní lanko je poškozeno." Měli jsme štěstí, že letoun zůstal ovladatelný, protože teď bylo třeba udržovat stálý kurs, když jsme se blížili nad cíl. Pomalu byl čas k povelu „Připravit k shozu!", a proto jsem soustředil pozornost na vůdčí letoun, abych postřehl okamžik, až pumu svrhne. Najednou se mezi bombardovací zaměřovač a cíl dostal mráček, a právě, když jsem si uvědomil, že jsme už cíl přelétli, vůdčí letoun se mírně naklonil a otočil se doprava k Honolulu. Kvůli mraku jsme bod shozu minuli a museli jsme nalétávat znovu.
Zatímco moje skupina nalétala kruhem k novému pokusu, útočili i ostatní. U některých byl úspěšný až třetí útok. Právě když jsme se chystali k druhému útoku, zpozorovali jsme mezi bitevními loďmi gigantický výbuch. Až do výše tisíc metrů stoupal ohromný sloup temného rudého dýmu. Patrně vylétlo do vzduchu některé z lodních skladišť střeliva. (ve skutečnosti to byla Arizona. Těžká bomba zasáhla skladiště střeliva a následný výbuch střeliva loď doslova rozmetal.) Tlaková vlna zasáhla i můj letoun, ač byl od přístavu vzdálen několik mil.

Útok byl zahájen svržením první pumy na Wheelerovo letiště a krátce nato následoval střemhlavý útok bombardérů na Hickamovo letiště a základny na Ford Islandu. Kapitán Murata, který se obával, aby mu dým z těchto útoků nezastřel cíle, nařídil, aby se už skupina k bitevním lodím zakotveným východně od Ford Islandu nepřibližovala, a vypustil torpéda. Krátce nato vytrysklo v přístavu několik gejzírů. Mezitím Itaja se svými stíhačkami plně ovládl vzdušný prostor nad Pearl Harborem. Asi čtyři nepřátelské stíhačky, které vzlétly, byly okamžitě sestřeleny. V osm hodin už nebyl ve vzduchu ani jediný nepřátelský letoun a naše stíhačky začaly ostřelovat letiště. Moje horizontální bombardovací skupina zahájila nálet na bitevní lodi kotvící východně od Ford Islandu.

Zabočili jsme poněkud doprava, nad západní pobřeží ostrova, a za chvíli jsme spatřili, že obloha nad Pearl Harborem je jasná. Hned nato se ukázal sám přístav za ústřední planinou ostrova, poněkud zastřen oparem ranní mlhy. Napjatě jsem dalekohledem pozoroval lodi, pokojně stojící na kotvištích. Počítal jsem je, jednu po druhé. Ano, bitevní lodi tu opravdu byly, všech osm! Zmizel však poslední zlomek naděje, že tu nalezneme nějaké letadlové lodi. Neviděl jsem ani jedinou.
V 7.49 jsem nařídil radistovi, aby vyslal rozkaz „Útok!" Okamžitě začal vyťukávat smluvený kódový signál „TO, TO, TO ..." Korvetní kapitán Murata, jenž se svými torpédovými bombardéry byl v čele celé skupiny, se snesl níže, aby vypustil torpéda, a mezitím Itaja pospíchal kupředu se stíhačkami, aby vyčistil vzduch od nepřátelských stíhaček. Takahašiho skupina střemhlavých bombardérů vzlétla, aby nabrala výšku, a byla teď z dohledu. Mezitím moje bombardéry opisovaly kruh směrem k Bar-beťs Pointu, aby dodržely časový plán útoku. Nepřátelské stíhačky se ve vzduchu neobjevily a nebyly vidět ani záblesky z pozemních děl. Účinnost našeho útoku byla teď nepochybná a v 7.53 bylo proto vysláno hlášení na Akagi „Nenadálé napadení úspěšné!" Tato depeše byla na letadlové lodi přijata a náležitě předána do Japonska, ale, jak jsem se později k svému překvapení dověděl, byla též zachycena přímo lodí Nagato v Hirošimském zálivu a generálním štábem v Tokiu.