Tuesday, October 27, 2009
Další problémy
O tomto nepříznivém vývoji byl okamžitě informován admirál Jamamoto na vlajkové lodi. Selhání operace „K" znamenalo, že nebude možno zjistit, jaké nepřátelské síly jsou teď v Pearl Har-boru. Velitelství Spojeného loďstva přesto stále ještě doufalo, že rozhodnou-li se nepřátelské lodi ze základny vyplout, aby čelily midwayské invazi, pak ponorkový kordon, který měl do 2. června zřídit viceadmirál Komacu mezi Havají a Midwayí, na to včas upozorní a poskytne též informace o síle nepřátelského loďstva.
1. června plul Jamamotův svaz stále ještě pásmem pošmourného nepříznivého počasí, třebaže už nepršelo. Nízké mraky omezovaly viditelnost tak, že z velitelského můstku vlajkové lodi se daly jen stěží rozpoznat matné obrysy zajišťovacích torpédobor-ců, ač byly vzdáleny pouhých 1 500 metrů. Nastal čas, kdy se hlavní svaz měl setkat s cisternovými loďmi ') Byly to pravděpodobně hydroplánové lodi Thornton a Ballard, které měly u útesu Francouzské fregaty stálé kotviště. (Pozn. red.) a načerpat pohonné hmoty. Na stanoveném místě však lodi nebyly a z Šókó vzlétly letouny, aby se po nich rozhlédly. Pátrání zůstalo bezvýsledné pro špatnou viditelnost, ale v té chvíli oznámily cisternové lodi své souřadnice na Jamato rádiem, a setkání tak bylo umožněno. Jelikož tím ale bylo porušeno rádiové mlčení, bylo třeba předpokládat, že nepřítel teď přesně ví, kam doplul hlavní svaz. V průběhu dne se objevovalo stále více náznaků, že už nepřítel o japonském postupu na Midway ví nebo jej alespoň tuší. Rádiový odposlech zjistil nápadný růst počtu depeší odesílaných z Havaje a ze 180 depeší, které zachytil, bylo 72 „naléhavých", což svědčilo o neobvykle napjaté situaci. Když pak japonský hlídkový letoun, který vzlétl z Wotje, se 500 mil severoseverovýchodně od ostrova náhodou setkal s americkým hydroplánem, přičemž došlo ke krátké kulometné přestřelce, dalo se z toho vyvodit, že nepřítel rozšířil oblast, v níž hlídkovaly letouny z Midwaye, na sedmisetmílový okruh. Dále došla hlášení, že byly spatřeny nepřátelské ponorky asi 500 mil na severovýchod a severoseverovýchod od ostrova Wake, z čehož se dalo téměř s určitostí vyvodit, že americké ponorky vytvořily hlídkovou linii asi 600 mil na jihozápad od Midwaye.
1. června plul Jamamotův svaz stále ještě pásmem pošmourného nepříznivého počasí, třebaže už nepršelo. Nízké mraky omezovaly viditelnost tak, že z velitelského můstku vlajkové lodi se daly jen stěží rozpoznat matné obrysy zajišťovacích torpédobor-ců, ač byly vzdáleny pouhých 1 500 metrů. Nastal čas, kdy se hlavní svaz měl setkat s cisternovými loďmi ') Byly to pravděpodobně hydroplánové lodi Thornton a Ballard, které měly u útesu Francouzské fregaty stálé kotviště. (Pozn. red.) a načerpat pohonné hmoty. Na stanoveném místě však lodi nebyly a z Šókó vzlétly letouny, aby se po nich rozhlédly. Pátrání zůstalo bezvýsledné pro špatnou viditelnost, ale v té chvíli oznámily cisternové lodi své souřadnice na Jamato rádiem, a setkání tak bylo umožněno. Jelikož tím ale bylo porušeno rádiové mlčení, bylo třeba předpokládat, že nepřítel teď přesně ví, kam doplul hlavní svaz. V průběhu dne se objevovalo stále více náznaků, že už nepřítel o japonském postupu na Midway ví nebo jej alespoň tuší. Rádiový odposlech zjistil nápadný růst počtu depeší odesílaných z Havaje a ze 180 depeší, které zachytil, bylo 72 „naléhavých", což svědčilo o neobvykle napjaté situaci. Když pak japonský hlídkový letoun, který vzlétl z Wotje, se 500 mil severoseverovýchodně od ostrova náhodou setkal s americkým hydroplánem, přičemž došlo ke krátké kulometné přestřelce, dalo se z toho vyvodit, že nepřítel rozšířil oblast, v níž hlídkovaly letouny z Midwaye, na sedmisetmílový okruh. Dále došla hlášení, že byly spatřeny nepřátelské ponorky asi 500 mil na severovýchod a severoseverovýchod od ostrova Wake, z čehož se dalo téměř s určitostí vyvodit, že americké ponorky vytvořily hlídkovou linii asi 600 mil na jihozápad od Midwaye.