Midway

Příštího dne, 27. května ráno, vyplul z Haširadžimské zátoky Nagumův svaz. Jak už bylo vylíčeno v úvodní kapitole, proplulo 21 lodí svazu průlivem Bungo asi v poledne a ještě před večerem byly už daleko v Pacifiku, mířily na jihovýchod v předem stanovené plavební formaci. Nebylo náznaku, že by nás byly zpozorovaly nepřátelské ponorky, a tak jsem uléhal ke spánku s příjemným vědomím, že vše probíhá příznivě. Ale tato moje osobní blaženost neměla dlouhého trvání. Sotva jsem usnul, probudila mě prudká bolest břicha. Rychle byl povolán vrchní lékař, fregatní kapitán Tamai, jenž po krátkém vyšetření oznámil, že to je zánět slepého střeva a že mě musí okamžitě operovat. To byla hrozná rána: znamenalo to, že budu bezmocným divákem vzrušujících událostí, které teď nastanou. Zeptal jsem se, jestli by mě Tamai nemohl léčit tak, abych to ještě dvacet dní vydržel bez operace, ale on trval na svém. Fregatní kapitán Genda se k němu připojil a naléhal na mne, abych uposlechl lékařovy rady. Slepé střevo mi bylo téže noci vyoperováno, Akagi dále pospíchala ke svému cíli, a já se příštího dne odpoledne probudil na nemocničním lůžku. Prudkou bolest z minulé noci teď vystřídal tupý pocit tlaku po operaci. Ošetřovatel, který se přišel podívat, jak se mi vede, mi řekl, že jsme v poledne byli asi 430 mil na jih od Tokia a že teď plujeme na východ.