Midway

Zcela odlišný byl však postoj velitele 2. loďstva a jeho štábu. Dne 1. května se viceadmirál Kondo dostavil na palubu lodi Jamato k první schůzce s admirálem Jamamotem od počátku války. Po krátkém rozhovoru o operacích první fáze přišel na pořad midwayský plán. Viceadmirál Kondo se otevřeně zmínil o svých pochybnostech: zejména zdůraznil, že útok na Midway bude muset být proveden bez letecké podpory z pozemních základen, zatímco nepřítel bude moci použít nejen značného množství pozemních letounů, ale i leteckou sílu letadlových lodí, která dosud nebyla vážně poškozena. To byla značná nevýhoda, a proto by podle Kondova názoru bylo výhodnější podniknout invazní operace proti Nové Kaledonii, aby byla přerušena zásobovací linie mezi Spojenými státy a Austrálií. Admirál Jamamoto však Kondovy námitky odbyl poukazem na to, že midwayský plán byl dohodnut mezi velitelstvím Spojeného loďstva a námořním generálním štábem po zevrubném prozkoumání v obou těchto orgánech a že už na něm nelze nic měnit. Dodal, že přes všechna rizika spojená s midwayskou operací není třeba se obávat porážky, podaří-li se dosáhnout momentu překvapení. Viceadmirál Kondo se pak obrátil na náčelníka štábu Spojeného loďstva kontradmirála Ugakiho a zeptal se ho, zda si velení a štáb uvědomují, jak bude obtížné ostrov Midway po jeho dobytí zásobovat. Nebude-li zásobování možné, tvrdil Kondo, pak by nemělo smyslu ostrov obsazovat. Na to Ugaki odpověděl nepříliš uspokojivě: Jestliže se prý později ukáže, že okupační vojska nemohou být zásobována, budou evakuována po úplném zničení tamních vojenských objektů.