Midway

Na základě úspěchu této „operace K" se velitelství Spojeného loďstva rozhodlo zařadit podobnou průzkumnou akci do midwayského plánu. Viceadmirál Cukahara měl za úkol vyslat dva hydroplány typ 2 k Wotje tak, aby mohly splnit svůj úkol mezi 31. květnem a 3. červnem (datum východní délky). Spolupracovat měl viceadmirál Komacu; ze základny v Kvadžaleinu měl několik svých ponorek vyslat k útesu Francouzské fregaty, aby tam dovezly letounům pohonné hmoty. Tato jediná letecká průzkumná akce by však samozřejmě nestačila. Kromě toho bude do značné míry třeba spoléhat na ponorky a uložit jim, aby neustále pozorovaly pohyby nepřátelského loďstva. Velitelství Spojeného loďstva dospělo k závěru, že jedinou účinnou metodou bude vytvořit ponorkové kordony u přístupů k místům invaze na Midway a Aleuty. Midwayský jp\áa proto ukládal ponorkovému svazu, aby dva kordony, každý o jedné eskadře, byly umístěny severozápadně a západně od Havaje asi na půl cestě mezi Havají a Midwayí a třetí kordon o jedné eskadře dále na sever, blíže k Aleutským ostrovům. Všechny měly zaujmout stanoviště do 2. června (N minus 5). Tyto kordony už byly uvedeny v rozpisu bitevního seskupení japonských sil pro předpokládané rozhodné střetnutí.
Po dokončení operace Midway měla se většina jednotek, které se operace v této oblasti účastnily, přesunout k Truku asi do 20. června a zahájit přípravy na operace Fidži, Samoa, Nová Ka-ledonie, jež měly být zahájeny začátkem července. Hlavní svaz admirála Jamamota se však asi v téže době měl vrátit do Japonska s tím, že by možná později odplul do Truku, aby podporoval další operace. Ponorky měly nadále vyvíjet činnost proti Havaji; atolu Midway měly používat jako předsunuté základny. Většina aleutských jednotek se měla vrátit do Óminaty, kde měly být pověřeny úkolem doprovázet zásobovací konvoje k Midwayi a Aleutám a střežit východní břehy Japonska.
Takový byl ve stručnosti plán Spojeného loďstva pro operaci Midway. Jakmile s ním byli obeznámeni velitelé svazků, které se měly operace zúčastnit, začali jej hned pečlivě studovat a i vypracovávat dílčí plány uložených úkolů. Při tomto studiu však brzy vyšlo najevo, že plán je možno uznat za uspokojivý jen z hlediska těch, kdo stále považovali bitevní loď a její velká děla za hlavní údernou sílu loďstva. Třebaže byly letadlovým lodím a ponorkám přiděleny důležité úkoly, přece jenom měly působit především jen jako předvoj a bojové zajištění bitevních lodí a nepřítele poškodit tak, aby bitevní lodi mu v příhodnou chvíli zasadily rozhodnou ránu.