Saturday, July 15, 2006

 
Při plánování námořní strategie pro druhou fázi vyvíjelo Spojené loďstvo větší energii a iniciativu, ale ani námořní generální štáb úplně nezahálel. Hlavní pozornost však nezaměřoval ani na jednu z obou základních alternativ, o nichž uvažovalo Spojené loďstvo, nýbrž na jinou oblast. Byla to takzvaná oblast jihovýchodní, jejímž těžištěm byl australský subkontinent. Ani náčelník námořního generálního štábu admirál Nagano, ani jeho zástupce viceadmirál Seiči Ito nepatřili k onomu typu důstojníků, kteří aktivně řídí plánování svých podřízených. Přenechávali štábu, aby vyvíjel iniciativu, a vyslovili se teprve tehdy, když byl plán vypracován a předložen ke schválení. Myšlenky námořního generálního štábu byly tedy v podstatě myšlenkami plánovacího oddělení, jeho prvního (operačního) odboru. Náčelníkem prvního odboru byl kontradmirál Šigeru Fukudome a vedoucím plánovacího oddělení námořní kapitán Sadatoši Tomioka. A tento Tomioka byl původcem strategické koncepce „Austrálie především". Tomiokova skupina považovala Austrálií za klíčově důležitou na základě odhadu, že se vzhledem ke své velikosti a strategickému umístění na japonském obranném perimetru téměř určitě stane odrazištěm budoucího spojeneckého protiútoku. Hlavní údernou silou tohoto protiútoku bude, jak usuzovali, letectvo, aby se plně využilo schopnosti amerického průmyslu vyrábět letouny masovými výrobními metodami, a účinné využití této mohutné letecké síly bude vyžadovat používání pozemních základen v Austrálii. V japonské obraně zůstane tedy slabina, dokud Japonsko buď Austrálii neovládne, nebo ji alespoň účinně od Spojených států neodřízne.

Comments: Post a Comment



<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?