Midway

Námořní plán, který zahrnoval obojživelné operace proti Cejlonu, přirozeně předpokládal účast pozemních vojsk. Velitelství pozemních vojsk však vyslovilo ostré námitky: tvrdilo, že musí být ve střehu proti Sovětskému svazu, a nemůže si proto dovolit jakékoli další rozptylování sil v jihovýchodní Asii. Z námořního hlediska se tento argument zdál poněkud vykonstruovaný se zřetelem k nynějším operacím pozemních vojsk v Barmě; ale tak či onak, odmítnutí spolupráce pozemních vojsk znamenalo, že navrhovaný útok v Indickém oceánu nemůže být uskutečněn. Velitelství Spojeného loďstva bylo však nadále přesvědčeno, že musí co nejdříve někde zaútočit. Proto se znovu začalo zabývat plány útočných operací na východě; tentokráte však poněkud slevilo z dřívějšího Ugakiho plánu na dobytí Havaje a omezilo se na operace, které mohly uskutečnit námořní síly samy jen s minimální účastí pozemních vojsk. V tomto stadiu byla stěžejním faktorem vzrůstající znepokojivá činnost nepřátelských operačních svazů letadlových lodí, které od počátku února úspěšně napadly Marshallovy ostrovy, Rabaul, Wake, ostrov Marcus a Východní Novou Guineu. Plánovači Spojeného loďstva dospěli k názoru, že má-li být tato činnost omezena, bylo by záhodno obsadit ostrov Midway, vzdálený pouhých 1 130 mil od Havaje, a zřídit na něm předsunutou základnu leteckého průzkumu. Počítali s tím, že akcí proti Midwayi bude vylákáno nepřátelské loďstvo a bude moci být zničeno v rozhodné bitvě.