Midway

Při zahájení tichomořské války byli japonští strategičtí plánovači tak zaměstnáni okamžitým problémem získání naftových zdrojů, že nevypracovali konkrétní strategický program pro další průběh válečných akcí, až bude těchto zdrojů dobyto. Kromě toho si velmi dobře uvědomovali, že zahajovací operace přinášejí četná rizika jedním, ne právě nejmenším takovým rizikem byl Pearl Harbor a naprosto si nebyli jisti výsledkem. Proto se rozhodli vyčkat, jak se budou operace vyvíjet, než se pokusí formulovat další válečnou strategii. Začátkem ledna 1942 japonské úspěchy na všech frontách plánovače ujistily, že operace první fáze budou dokončeny bez závad, a na základě toho se začalo uvažovat o budoucí strategii. Vyskytovaly se tu četné životně důležité problémy. Až Japonsko dosáhne počátečních strategických cílů, má přejít do obrany, aby udrželo to, co získalo, nebo odvážně rozvíjet útok a usilovat o zlomení bojové odhodlanosti Spojenců? Bude-li rozvíjet útok, má nejprve udeřit na západ proti britským državám, nebo na východ proti Spojeným státům? Jaká konkrétní útočná akce by byla nejúčinnější?