Sunday, November 06, 2005
Předmluva 3
Druhý bod se týká událostí z 6. června, třetího a posledního dne bitvy. Měl jsem v úmyslu ustupujícího nepřítele stíhat a způsobit mu co možná největší ztráty. Věděli jsme však, že Japonci mají značné letecké síly na ostrově Wake, kde čekali, až bude dobyta Midway, aby se tam přesunuli. Rozhodl jsem se předem, Že se nepřiblížím k Wake na vzdálenost menší než 700 mil, abych se nevydal nebezpečí útoku těchto letounů. Když byly 6. června všechny akce skončeny — jedna průzkumná, tři útočné a jedna fotografická —, docházely nám pohonné hmoty a měl jsem dojem — snad to byla intuice —, že by nebylo zdrávo pokoušet štěstí pronikáním ještě dále na západ. Otočili jsme se proto na východ a směřovali k místu, které nám admirál Nimitz určil pro setkání s cisternovou lodí. Kdybychom byli v noci z 6. na 7. června pluli dále na západ, byli bychom patrně příštího rána narazili na admirála Jamamota, přičemž by japonské lodi měly přesilu.
Náš úspěch v bitvě u Midwaye byl založen především na vynikající zpravodajské službě, která umožnila admirálu Nimitzovi, aby plně uplatnil svou schopnost odvážného, statečného i rozvážného velení. Z jižního Tichomoří přivolal 16. a 17. operační svaz a neprodleně jej uvedl do pohotovosti severozápadně od Midwaye. Ponorky, které měl k dispozici, rozmístil severozápadně od Midwaye. Na ostrově samém posílil obranná postavení ná-
